Doris Windlin
malba
Zásadní význam pro umělecký vývoj malířky Doris Windlin, rodačky ze švýcarských Alp, bylo setkání s malířem, teoretikem a pedagogem, Radoslavem Kutrou (1925). Kunstseminar Luzern, školu malby, vidění a umělecké orientace, jak ji její zakladatel pojmenoval, vystudovala Doris Windlin mezi lety 1987-92. Při příležitosti Kutrova postu profesora malby na VUT v Brně, odchází i Doris Windlin na Moravu v touze prohloubit dalším studiem své dovednosti. Okouzlena českou krajinou, rozhodla se nadobro usadit v malé vesnici v západních Čechách. Zde prohlubuje svůj krajinářský naturel a zvyk malovat venku přímo před motivem.
Stejným způsobem vznikají i její obrazy z hospodnského prostředí. Ty předstabují v díle Doris Windlin rozsáhlý cyklus srovatelný v její tvorbě snad jen s krajinami, které jsou pevnou dominantou jejího díla.
Inspirativně vychází umělkyně z tradice žánrových hospodských scén holandskch mistrů, technicky a vůbec přístupem k obrazu se přibližuje impresionismu. Bezprostřednost prožitku, dojem celku při zběžném pohledu i detailní zahledění spojené se svěžestí barevného fleku vypovídá o temperamentu umělkyně, o vážnosti se kterou tvoří i o smyslu pro humor, se kterým pozoruje lidské charaktery.
Mgr. Marie Smetanová
