Díla Františka Kuča jsou tvořena originální technikou – kombinací texturových a reliéfních podkladů a olejomalby. Nejedná se o klasický malířský rukopis, ale o hru textur silně působících na psychiku v duchu Rorschachovych skvrn s atmosférou starých patin a s výrazně grafickým akcentem. Často je mezi texturovo-reliéfním podkladem a vrchní vrstvou olejomalby použit zlatý akryl, který dodává reliéfu magickou atmosféru. Jednotlivá díla oscilují mezi malbou a reliéfem v různém poměru.
Z hlediska předmětnosti zobrazení jsou díla Františka Kuča spektrem od abstrahovaných figurálních kompozicí se symbolikou jungiánské psychologie a alchymie (dvojice, havy), kde jsou tvary vykresleny precizní plastickou linkou, přes kompozice s dominantním reliéfním geometrickým tvarem až k čistému informelu provokujícímu divákovu představivost k vytvoření vlastního obsahu malby. Jakoby tvůrčí vnitřní proud (podobný horké lávě vyvěrající z hlubin země) na své cestě z vnitřní reality autora do vnější reality diváka tuhl v různých fázích krystalizování předmětných forem i definování významových prvků kompozicí. Autor nás svými díly vede od hlubších obsahů našeho lidského bytí (archetypy jednotlivce a partnerského vztahu) přes odlehčený svět výtvarné hry až k beztvarosti vlastní podstaty často podávané jako kosmická beztvarost – plná prázdnota, ze které se všechno rodí. A nakonec znovu zpátky do našeho světa, ve kterém můžeme vnímat krásu vlastního bytí i prostřednictvím umění a těchto originálních obrazů.